Poprava

Ležím bezmocně na nemocničním lůžku. Nevím, kdo jsem. Nevím, jak jsem se sem dostal. Vím jen, že ten, kdo mě na to lůžko poslal, má v úmyslu svou rozdělanou práci ještě dokončit. A já nejsem schopen jakéhokoli pohybu, nedokážu se svým okolím ani žádným způsobem komunikovat. Čekám. Doufám. Nechci to vzdávat! Ale je mi jasné, že jednoho dne ten člověk nakonec přijde...