Gavarítě (jiščo) pa rúsky? aneb recenze Ruštiny pro veřejnou správu

Po desetiletích nucené a začasté neefektivní a povinné výuky ruštiny přišlo osvobození od okupačních vojsk a velmi raného komunismu. Mnozí si oddechli, že vinou politiků nenáviděný jazyk už nebudou potřebovat. Jenže Rusko existuje nadále a přes vnitřní problémy hraje v mezinárodním měřítku stále první housle. Důsledkem tohoto faktu a expanze západních firem do Ruska a přílivu obchodních příležitostí z Ruska do celéh osvěta je svěží vánek vnesený do pohledu na ruštinu. Učebnice seznamuje zájemce s jazykovou problematikou veřejné správy. Věnuje se odbornému stylu a terminologii této oblasti, aby si čtenář-student mohl osvojit jazykovou zběhlost jak v projevu psaném, tak v porozumnění textu a  samozřejmě ve zvládání konverzace. Kniha obsahuje pět kapitol věnovaných základním tématům, jako jsou právo životního prostředí, správní právo, právo bezpečnostního a krizového managementu a mimořádných situací, finanční právo a volební právo (přesněji právní problematika volebního práva). Základ každé kapitoly tvoří odborný text, následují komentáře a  cvičení. Orientace usnadňuje grafické symboly. Například slovníček není na jednom místě, ale "onlinově" běží podél textu, takže není třeba ztrácet čas hledáním slovíček. Jinak se ovšem autorka se čtenářem nemazlí - hned po otevření spadne rovnýma nohama do "bukviček". Už obsah je v ruštině... Naprostá většina textu je ruská, přílohy k některým kapitolám obsahují odborný text, práci usnadňuje příloha s dobře vysvětlenou ruskou gramatikou. Sympatické je, že u cvičení není uvedeno řešení. Vyžaduje to sice o dost větší úsilí, na druhé straně je efekt mnohem větší, protože řešení vedou k lenosti a bagatelizování chyb ("aha, já jsem si to myslel/a"). Kniha vznikla na základě témat výuky ruštiny na Policejní akademii ČR práve v oblasti veřejné správy. Zkušenosti z výuky se zdařile promítly do zpracování textu, takže čtenář může s knihou pracovat samostatně.

(ios), časopis Inside report 01/2009

Menu